Byla hluboká noc. V ulicích Londýna problikávalo pouliční osvětlení. Občas bylo v dálce slyšet zvuk projíždějícího kočáru a klapot koňských kopyt. To, když se panstvo vracelo z pozdní vyjížďky za zábavou. Psal se rok 1892.
Author Archive
Čvc
15
Pomáhal jsem otci v kovárně. Vyráběl zbraně pro bojovníky našeho pána. Již zítra měli jít do další bitvy a zbraní bylo třeba vždy. Slyšel jsem pravidelné údery kladiva do kovu a pozoroval jsem jiskry. Přestavoval jsem si, že vyrábíme zbraň pro mne. I já chtěl jít do bitvy. Chtěl jsem bojovat a získat si slávu. Chtěl jsem být bojovníkem, který se díky své udatnosti dostane do Ragnaroku. Kladivo bušilo a já se toulal v myšlenkách. Najednou byl čas ke spánku. Posadil jsem se před svou starší sestru, která vyprávěla příběhy svým dětem. Právě mluvila o Ódinovi. Nejmocnějším bohu, který ve Vallhale shromažďuje bojovníky. A její vyprávění postupně přešlo k Ragnaroku…





Komentáře