Byl žil jednou jeden drak,
jmenoval se Uhelák.
Ten celý den těšil se,
až ze sluje vyleze,
až svá křídla roztáhne
a vzduch pod ním povane.
Však dnes těžkou práci má,
hledá stolek s mapama,
Archive for the Category »Básně «
Srp
11
(7x hlasováno, průměr: 3.86 z 5)
Loading ...Kvě
20
Jak ladný let draka tak ladný let gyrkyma,
skrápí svět pod sebou hořkýma slzama.
Zoufalstbí uniká svým letem kouzavým,
vznáší se tichonce nebem namodralým.
Bře
15
Po roce už je tu zas
ten radostný a milý čas
vánoční.
Čas naděje a míru,
proč jen já mám v srdci díru?
Jdu sama bílou tmou,
čisté city rudě žhnou.
Vločka sněhu na mé dlani,
nejspíš nevzpomněl si ani.
V tom městě tichém půlnočním.
V tom čase milém vánočním.
Kdy ožívají pověsti
a lidé věří na štěstí.
Kdy lidé jsou-li milí k sobě,
přinese jim dary robě.
Ten radostný a milý čas
už je pryč.
Teď zas meč tas
a hlavu vztyč.
Proti všem a všemu
a nejvíce snad proti němu…
Bře
12
Na táboře jsme dostali za úkol vyřešit hádanku o králi a šaškovi… V neděli jsem se nudila a tak vzniklo tohle. Tak schválně, uhádnete jak to šašek udělal?
Bře
07
Zas je tu chladivý sníh
ze snů polárních
létá po stráních
řeže na skráních…
Slyšíš ten mrazivý smích?
Tažen na saních
jede na koních
bílých i černých…
Vidím v očích tvých
mrazu krutý smích
v tlapkách ledových
svíráš bílý sníh…
Ze sil posledních
slíbám ze rtů tvých
kapek jedových
z mrazu stvořených…
Mrznem…
Bře
03
Vánek vál,
v srdci skal
tiše stál
jejich král.
Šedý jak soumrak za úsvitu,
krásný jak úsměv Luny v třpytu,
zářil jak kapka rosy,
co růže zrána nosí.
Smutně stál
těch hor král
slzy žalu proléval.
Zelený les,
pod kmeny vřes,
měsíční mez,
kam soumrak kles’.
Smaragdů oheň v očích jí plál,
pro něho pláče, v srdci zlý žal.
Bolestí lásky hoří jak troud,
jde se snad zbavit takových pout?
Čas šel dál,
sníh už tál…
nepočkal.
Komentáře