Tenhle článek nebude o letadlech.

Už je to víc jak týden, co sopka pod ledovcem Eyjafjallajökull začala chrlit sajrajty k obloze. Už je to víc jak týden, co došlo k omezení letadlového provozu nad naším územím (což bylo a je pro lidi bydlící v okolí letišť  fajn!). A už je to víc jak týden, co se astmatikům začalo špatně dýchat. A už je to víc jak týden, co má můj malý brácha alespoň jeden astmatický záchvat denně. Ale nemůže za to jenom už zmíněná sopka. Navrch přišlo jaro, včechno začalo kvést atd. Jenže to zase neni všechno. Došlo k docela citelnému ochlazení, a tak naši milovaní sousedé začali pálit mrtvoly a začali připravovat jejich domečky na dráhu profesionálních lokomotiv (jestli přiloží ještě víc, v naší ulici nezůstane moc domů).

Jediný problém je v tom, že je to všechno zbytečné (dobře, všechno ne, s tou sopkou se nic dělat nedá.), on by se totiž dusit nemusel. Jenomže je tu jeden jediný problém, a tím je neohleduplnost lidí. Proč sakra ti blázni cpou do kamen pet-lahve, polakované dřevo, igeliťáky etc.? A proč netopí plynem, když ho mají zavedený do baráku a 90% z nich má i plynový kotel? A ono topit plynem vyjde cenově úplně nastejno, jako topit dřevem… Vždyť neubližují jenom mýmu malýmu bráškovi! Ubližují i sami sobě. Slovíčko pneumokonioza jim asi moc neřekne. A navíc díky tomu, jakými s odpuštěním sajrajty topí, si zadělávají na všemožné rakoviny plic atd.! A opět ne jenom sobě, ale i jejich dětem, našim dětem… a co na to řeknou těhotné maminy, které když se nadýchají něčeho takového, může dojít k požkození plodu. Jejich děti se mohou narodit různě postižené, nebo se taky narodit vůbec nemusí.

Ale vykládejte jim to. Choďte za nimi, prosím vás, byli byste tak hodní a zatopili dřevem? Víte, můj brácha se už zase dusí a já nechci, aby to dopadlo jako minule, kdy ho odtud odvážela sanitka. A oni vás ještě seřvou, co si to dovoluju, že si můžou topit čím chtěj a že topí dřevem a uhlím a žádnou petku do kamen nikdy v životě nehodili… A na mýho bráchu se každej zvysoka vykašle. A je jim jedno, že nemůžu spát, protože neustále hlídám, jestli se zase nedusí. Je jim jedno, jestli bude můj bráška chodit do školy a na tělocvik jako normální kluk… A on to neni jen můj brácha. Ono těch astmatiků pobíhá po světě zatraceně hodně. Sakra k čemu jsou všechny ty vyhlášky, když je nikdo nedodržuje?

Vím, že s tím jakožto fyzický človíček nic neudělám. Že budou topit věcma, kterými by topit ani náhodou neměli. Ale jestli tenhle článek pomůže alespoň trošku tomu, aby se něco stalo, aby třeba jeden jediný člověk začal topit tím, čím by měl, nebo aby o tom alespoň začal vážně uvažovat, pak tohle celé bude mít smysl. Bude to mít smysl, protože alergie/astma je věc, co má v dnešní době každý. Kyž už ne v siln formě, tak alespoň v slaboulilinké, co už jen čeká, aby si vybrala vhodný okamžik k procitnutí.  A je docela hezky známo, že alergie se nemusí projevit hned. Je jako hrneček, do kterého se po kapkách střádá, dokud nepřeteče. A pak se projeví. A ne vždy je to pouhopouhé kýchnutí. Je to vlastně úplně stejné, jako s naší úžasnou sopkou. Taky dlouho spala a netvářila se, že by se měla někdy probudit. A hele, je vzhůru a v plné kráse soptí. A prý to je teprve začátek…